Disciplína vs. motivace: Co vám skutečně pomáhá růst v oblastech života?
Všichni jsme zažili takové ráno. Probudíte se, zíráte do stropu a říkáte si: „Dneska je den, kdy změním svůj život.“ A pak… hodinu scrollujete Instagram, sníte pochybnou snídani a přesvědčujete se, že začnete zítra.
Zní vám to povědomě?
Pokud ano, jste v dobré společnosti. Zvláště pokud jste žena, která se snaží skloubit povinnosti, očekávání, emoce a ten hlas ve vašem srdci, který říká: „Chci víc.“
Věc se má tak: to, co potřebujete, není jen motivace. Motivace je skvělá – je jako první šálek kávy v pondělí ráno. Probere vás, rozbuší srdce... ale pokud se spoléháte jen na kávu, abyste zvládli život, čeká vás tvrdý pád.
To, co opravdu potřebujete, je disciplína.
Jaký je rozdíl mezi Motivací a Disciplínou?
Ujasněme si to:
Motivace je pocit, že něco chcete udělat. Je emocionální, často krátkodobá a přichází a odchází jako počasí. Je to energie typu „Jupí, jsem nadšený!“, která vás zaplaví po shlédnutí inspirativního videa nebo přečtení citátu.
Disciplína je rozhodnutí něco udělat, ať už se vám chce, nebo ne. Je stálá, nenápadná a neuvěřitelně silná. Disciplína je každodenní čištění zubů – ne proto, že je to zábava, ale proto, že chcete mít zdravé zuby.
Motivaci si představte jako jiskru a disciplínu jako motor. Jiskra vás nastartuje, ale bez motoru se nikam nedostanete.
Proč disciplína poráží motivaci k růstu?
Když se cítíte zaseknutí, ztracení nebo dokonce depresivní, motivace se často schová. Šeptá: „Dneska ne.“ A když čekáte, až se vrátí, ztrácíte týdny, měsíce, dokonce roky.
Disciplíně je jedno, jestli máte náladu. Říká: „Stejně to uděláme, drahá.“
To je důležité, protože…
Důslednost přináší výsledky. Malé kroky opakované v průběhu času vedou k obrovským změnám.
Disciplína buduje důvěru v sebe sama. Když se projevíte, začnete znovu věřit ve svou sílu.
Funguje to i v obdobích, kdy máte málo energie. Nemusíte se cítit dobře, abyste pokračovali – prostě pokračujte.
Jak aktivovat disciplínu (i když se na to necítíte)?
Dobrá zpráva: disciplína je dovednost, ne vlastnost osobnosti. Můžete ji trénovat jako sval.
Krok 1 – Začněte s něčím trapně malým.
Pokud chcete cvičit, začněte s 5 minutami denně. Pokud chcete psát, otevřete dokument a napište jednu větu. Vítězství spočívá v tom, že se k tomu postavíte, ne v tom, že hned první den uběhnete maraton.
Krok 2 – Vytvořte si nekompromisní pravidla.
Rozhodněte se, co je nyní součástí vašeho života. O čištění zubů nediskutujete, prostě to děláte. Stejně tak přistupujte ke svým návykům, které vás posouvají vpřed.
Krok 3 – Používejte pravidlo 5 minut.
Zavažte se, že budete něco dělat po dobu pěti minut. Většinou vydržíte. A i když ne, stále jste udělali víc než nic.
Krok 4 – Vytvořte si prostředí, které vás podporuje.
Skryjte rozptýlení. Nastavte si připomenutí. Dejte si běžecké boty tam, kde o ně zakopnete. Usnadněte si správné věci a ztěžte si ty špatné.
Krok 5 – Odměňujte chování, ne výsledky.
Oslavujte účast – výsledky přijdou samy.
Jak do toho zapadá motivace?
A teď přijde zvrat: motivace není zbytečná. Je krásná, když se objeví, a vy můžete pomoci tomu, aby se objevovala častěji:
- Obklopte se inspirativními lidmi, kteří vás v nejhorší chvíli pozvednou a dají novou naději.
- Naplňte své sociální sítě účty, které vám dodávají sílu, ne pocit nedostatečnosti.
- Připomínejte si, proč jste vůbec začali a nezapomínejte na své životní hodnoty.
Ale nečekejte, až vám motivace zaklepe na dveře, než začnete jednat. Berte ji jako bonus, ne jako základ.
Přijměte výzvu k akci…
Pokud jste čekali na „správný okamžik“, právě nastal.
Pokud jste čekali na znamení, právě ho čtete.
Nemusíte se cítit připraveni. Musíte začít. Vyberte si dnes jednu věc – procházku po okolí, pití většího množství vody, psaní deníku po dobu 3 minut – a prostě to udělejte.
Nepodceňujte sílu ženy, která dodržuje sliby, které dala sama sobě. Z disciplíny pramení sebevědomí, které je silnější než jakákoli pondělní ranní vlna motivace.
Tak do toho. Začněte s něčím malým. Přijďte zítra. A pozítří. A další dny.
Brzy nebudete jen růst – budete vzkvétat. A ohlédnete se zpět a řeknete si: „Sakra, já to dokázala.“
A poslední moudro na závěr, kterým se řídím já: Disciplína = Svoboda.
Dělám na těžkých věcech, abych si usnadnila život.
Máte svůj ověřený postup nebo strategii, kterou se řídíte a postupujete kupředu? Nebo se nacházíte ve fázi, kdy jste ztraceni? Co se s vámi v takových chvílích děje?
Podělte se o svoje zkušenosti a názory do komentářů...
